Historie OB
Jak vznikl orientační běh (OB)?
Asi nejvíc se o tom, co je orientační běh a proč vznikl, jak se běhá a jak vypadá mapa a proč se používají specifické značky a symboly se dozvíme z přehledu historie vzniku OB.
Orientační běh vznikal postupně koncem 19. století v Norsku, zejména mezi vojáky. Od počátku to byla jednoznačně běžecká soutěž jednotlivců, v neznámém terénu, pouze s pomocí mapy a kompasu. Pro nás nezvyklé je to, že každý mohl mít při závodě mapu podle svého výběru. Používaly se veřejné i vojenské mapy, obvykle 1:25 000 až 1:100 000, s vrstevnicemi po 10 až
Vlevo - mapa použitá pro první OB 31.10.1897, lyžařská a turistická 1:30 000, ekv.
První mapa speciálně pro OB vznikla pro ilegální noční závod roku 1941 v prostoru
Slabá kvalita používaných map závodníkům vadila a to vedlo v roce 1947 skupinu studentů k tvorbě první úplně od základu vytvořené mapy Storen. Provedli pečlivou triangulaci celého prostoru, vrstevnice proměřili barometrem a teprve do vzniklé kostry dokreslovali detaily. Pracovali v měřítku 1:25 000, výsledná černobílá mapa byla 1:50 000. V roce 1950 se objevilo několik map barevných, ale vzhledem k ceně zůstávala i nadále většina map černobílá. Někdy používali mapaři jako podklad i letecké fotografie, poprvé snad 1948, kdy byly vytvořeny originální, perspektivou zkreslené snímky bez jakékoliv úpravy. Revolucí v mapování byla mapa norského mistrovství štafet v roce 1962, která obsahovala množství detailů vykreslených pětimetrovými vrstevnicemi a poprvé rozlišila porostlé a neporostlé bažiny. Ruku v ruce s podrobnější kresbou se začala objevovat i podrobnější měřítka od roku 1955 mapa 1:20 000 (1km = 5cm) až po měřítko 1:10 000 (1km = 10cm) s 2,5m ekvidistancí ve Švédsku cca 1970. Postupně se objevovaly i podrobnější mapy parků, školních pozemků, ale i krytých prostor apod. Na podrobnějších a přesnějších mapách bylo možno závodníkům stavět tratě náročnější na orientaci, s větším počtem kontrol a měnil se charakter tratí. Počet kontrol na běžné mužské trati vzrostl z původních 2 - 3 na nynějších 20 - 30, celkový počet kontrol v terénu se dnes u největších závodů (pětidenní O-ringen) blíží tisícovce.
Mezinárodní federace orientačního běhu (IOF) vznikla roku 1961 z nutnosti sjednotit pravidla pro OB a tvorbu map. IOF. Prohlásila norské mapy za vzor, což znamenalo zejména potvrzení bílé barvy pro les a žluté pro otevřený terén. (dosud byly louky a pole vyjádřeny někdy hnědým či černým rastrem / polotónem, jindy byly lesy zelené a louky bílé. V roce 1965 byl vytvořen i první mapový klíč IOF a v roce 1969 metodický návod k tvorbě map pro OB. V zásadních rysech byl shodný s dnešním pojetím.
Ve Švédsku byla 1. mapa vytvořena počítačem roku 1986. V souvislosti s překotným rozvojem osobních počítačů se kresba počítačem mohla brzy a rychle rozšířit. Zpočátku se používaly universální programy pro vektorové kreslení od roku 1988 se začal hojně využívat program OCAD.
Každá mapa nevyhnutelně nese rukopis svého tvůrce, různí mapaři zpracují tentýž prostor ze stejných nebo i různých podkladů odlišně.
Specifika map pro některá odvětví OB
§ Pro lyžařský orientační běh (LOB, vznikl 1899) nemá v mapě smysl množství drobných detailů. Vyhovuje hrubší měřítko, umožňuje na přijatelný formát papíru zobrazit prostor dostatečný i pro delší tratě. V rejstříku značek jsou obohaceny o zelené značení sjízdnosti stop. Aktuální podoba sítě stop se do mapy tiskne až co nejtěsněji před závodem.
§ Pro cyklistický MTBO (vznikl v 90. letech) je důležitá klasifikace cest, v mapách se vychází z možné rychlosti jízdy.
§ V horském OB (vznik 1939) jde zejména o volbu postupu a hrubou orientaci na velmi dlouhých tratích s malým počtem kontrol, mapa musí zahrnovat velkou oblast, nemusí být detailní.
§ Parkový OB (vznikl v 90. letech) používá podrobné mapy v komplikované zástavbě, kde je množství zdí, plotů a jiných překážek, průchodů v budovách atd.
§ Pro halový OB jsou mapy v měřítcích kolem 1:100, značkový klíč musí rozlišovat předměty podle výšky či materiálu, často lze "závodní prostor" postavit podle mapy.
NEJ OB mapy :
nejsevernější mapa - Longyearben, Špicberky,
nejjižnější - Sapper Hill, Falklandy (vykresluje i minová pole!)
nejnižší - Beth Zerah u Mrtvého moře, Israel, 230m pod úrovní moře
nejvyšší - kráter japonské sopky Fuji, 3776m
jeskynní mapa - Spelino
slepecká mapa - Frognerparken, Oslo a Olomouc (střed města, 1983), plastické, popisy Brailovým písmem.
O historii OB píše Zdeněk Lenhart na : http://tvorbamap.shocart.cz/historie/svet.htm
Ukázky prvních map a jejich vývoje jsou na : http://www.orienteering-history.info/cmaps.php